Portál info.cz přinesl zajímavý článek s bezpečnostním analytikem Andorem Šándorem. Jak řekl, blackout je reálná hrozba a my na něj vůbec nejsme připraveni. „U blackoutu je ta výhoda, že na rozdíl od povodní se na něj můžete velmi dobře připravit.

Více jak 500 vědců z celého světa, včetně zástupců České republiky, v tomto týdnu rozeslalo otevřený dopis politikům z Evropské unie, USA, Japonska a Jižní Koreje, vyzývající s ukončením využívání dřevěné biomasy jako uhlíkově neutrálního paliva. Spalování stromů pro výrobu energie totiž podle vědců rozhodně není pro globální oteplování pozitivní.

Energetický expert Miroslav Vinkler, který je předsedou spolku Malínské aleje, se na webu ekolist.cz zamyslel nad pomíjenými prvky politicky a ideologicky prosazovaných obnovitelných zdrojů, jimiž je nutnost čerpání obrovského množství surovin a také složitá a často takřka nemožná recyklace opotřebovaných OZE, jako jsou fotovoltaické panely či vrtulové listy větrných elektráren.

Zatímco v České republice se na vládní úrovni silně podporuje politika Evropské unie a její snaha dosáhnout klimatické neutrality co nejširším využitím obnovitelných zdrojů energie, v zemích západní Evropy si začínají všímat velmi negativních aspektů bohatě dotovaných a nákladných nízkoemisních či čistých zdrojů elektřiny na životní úroveň lidí a dostupnost elektřiny obecně.

Dosud nejkomplexnější pohled na problémy spojené se zaváděním elektromobilů vtvořili čeští vědci a také členové spolku Realistická energetika a ekologie v čísle 11/2019 měsíčníku Stavebnictví.

Mark P. Mills vydal v červenci 2020 zajímavou studii, v níž pod názvem Doly, nerosty a „zelená“ energie: prověrka reality prověřil dopad masové aplikace technologií obnovitelných zdrojů na nerostné a další zdroje naší planety.

Švédsko preferuje zelenou energii. Přijatelná je jenom ta z vody, ze slunce nebo větru. Ostatní elektrárny švédská vláda zatížila takovými daněmi, že se jejich provoz nevyplácí. Letošní zima energetickou koncepci země prověřila a výsledek nevypadá příliš slavně. Místní televize Švédům doporučila, aby přestali luxovat.

Renomovaní čeští vědci, prof. Jan Macek a ing. Josef Morkus z Centra vozidel udržitelné mobility při Fakultě strojní ČVUT v Praze sepsali zřejmě u nás dosud nejucelenější obsáhlou analýzu na téma elektrických osobních automobilů. 

Člen spolku Realistická energetika a ekologie, jaderný fyzik Vladimír Wagner komentoval na webu osel.cz poslední vývoj na české politické scéně, který znemožňuje racionální řešení dlouhodobých potřeb zajištění české energetiky.

Jaderný expert Jan Barták komentoval na webu info.cz stručný dokument, který 11. ledna pod kontroverzním titulkem „Růst bez ekonomického růstu“ vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)

„Až dokážeme zodpovědně říci a hlavně spočítat, jakými stabilními zdroji ty uhelné nahradíme, tak pak teprve splníme podmínku energetické bezpečnosti.

I na Západě EU odborníkům např. v Německu, Británii a Francii dochází, jak iracionální prosazování zelené ideologie hrozí vyvolat rozsáhlé blackouty v zásobování elektřinou.

V první polovině roku 2020 vůbec poprvé obnovitelné zdroje (vítr, slunce, voda a biomasa) generovaly 40 % energie evropské sedmadvacítky. Fosilní paliva za stejné období jen 34 %. Je to důvod k oslavám?

I přes pandemii koronaviru pracuje ČEZ společně s vládou na plánu dostavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany.

V honbě za rychlou transformací evropských ekonomik na udržitelnější a zelenější model se prakticky nemluví o rizicích, které přesměrování kapitálových a finančních toků bude mít. Kritické hlasy se objevují jen zřídka, přičemž tzv. taxonomie, kterou schválil nedávno evropský parlament, může s finančním systémem výrazně zahýbat.

V zimních měsících, kdy méně svítí slunce, představuje výroba elektřiny z fotovoltaiky v Česku asi 20 procent instalovaného výkonu, ba i méně. Větrné elektrárny dodávají v průměru 25 procent instalovaného výkonu. O vyhlídkách české energetiky jsme mluvili s Karlem Vinklerem, ředitelem sekce Strategie a rozvoj nových technologií ve společnosti ČEPS.

Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038.