Mark P. Mills vydal v červenci 2020 zajímavou studii, v níž pod názvem Doly, nerosty a „zelená“ energie: prověrka reality prověřil dopad masové aplikace technologií obnovitelných zdrojů na nerostné a další zdroje naší planety.

Mills je respektovaným fyzikem, vedoucím katedry na Manhattanském institutu a členem vedení fakulty na Northwestern University’s McCormick School of Engineering and Applied Science, kde spoluřídí Ústav pro výrobní vědu a inovace. Je také strategickým partnerem společnosti Cottonwood Venture Partners (investiční fond pro energetické technologie). Mills sloužil ve vědeckém úřadu v Bílém domě za prezidenta Reagana a následně poskytoval rady v oblasti vědecké a technické politiky mnoha firmám v soukromém sektoru, ministerstvu energetiky a americkým výzkumným laboratořím.

Z obsáhlé studie vybíráme:

  • Jediný elektromobil obsahuje více kobaltu než 1 000 baterií pro smartphony; lopatky na jedné větrné turbíně mají více plastů než 5 milionů smartphonů; a solární pole, které může napájet jedno datové centrum, má více skla než 50 milionů mobilních telefonů.
  • Nahrazení uhlovodíků tzv. zelenými technologiemi podle současných plánů výrazně zvýší těžbu různých kritických minerálů po celém světě, a to bez ohledu na snahy o mnohem větší expanzi.
  • Například jedna baterie pro elektromobily o hmotnosti 450 kg vyžaduje těžbu a zpracování přibližně 230.000 kg různých materiálů. Průměrně po dobu životnosti baterie každá míle (1,6 km) jízdy v elektrickém autě „spotřebuje“ dva a čtvrt kg surovin naší Země. Při použití spalovacího motoru se spotřebuje asi 0,09 kg paliva na míli (1,6 km).
  • Ropa, zemní plyn a uhlí jsou potřebné k výrobě betonu, oceli, plastů a čištěných minerálů používaných k výrobě tzv. zelených zařízení. Energetický ekvivalent 100 barelů ropy je nutno použít v procesech při výrobě jediné baterie, která dokáže uložit ekvivalent jednoho barelu ropy.
  • Podle současných plánů bude do roku 2050 množství opotřebovaných solárních panelů
    – z velké části nerecyklovatelných – představovat dvojnásobnou tonáž veškerého dnešního plastového odpadu v celém světě, navíc spolu s více než 3 miliony tun nerecyklovatelných plastů z opotřebovaných lopatek větrných turbín. Do roku 2030 se více než 10 milionů tun baterií za rok stane odpadem.