Foto: pixabay.com
V zimních měsících, kdy méně svítí slunce, představuje výroba elektřiny z fotovoltaiky v Česku asi 20 procent instalovaného výkonu, ba i méně. Větrné elektrárny dodávají v průměru 25 procent instalovaného výkonu. O vyhlídkách české energetiky jsme mluvili s Karlem Vinklerem, ředitelem sekce Strategie a rozvoj nových technologií ve společnosti ČEPS.
Zatím nevyřešenou a přitom zcela nezbytnou podmínkou pro energetiku s dominantním podílem energie ze slunce a větru je skladování vyrobené elektřiny. Dalo by se zhruba odhadnout, jakou plochu by potřebovalo bateriové úložiště, které by pokrylo potřeby České republiky, řekněme na týden?
Otázkou je, zda by mělo mít jen odpovídající kapacitu dodat potřebnou energii, nebo také potřebný výkon – to jsou dvě různé věci. Zjednodušeně můžeme říci, že v létě Česko denně potřebuje zhruba 6 tisíc megawatt, v zimě se jedná asi o 10 tisíc megawatt. I ty největší současné projekty úložišť tedy představují jen malé procento naší denní spotřeby. Ale zpět k otázce. Baterie na čtyři až pět megawatt je velká přibližně jako kamion s přívěsem. Takže když změříte plochu, na kterou nastavíte vedle sebe tisíc takových kamionů, získáte rámcovou představu. Úložiště by se stavělo samozřejmě hospodárněji, než jsou vedle sebe zaparkované kamiony, proto odhaduji, že by stačila menší plocha, než by vyšlo z prostého násobení. Navíc je potřeba počítat i s technologickým rozvojem a zkušenostmi z provozování velkých bateriových úložišť, kde hraje velkou roli například chlazení a proměnlivé nároky na využití v průběhu roku.
Dočíst na: neviditelnypes.lidovky.cz