Analytické shrnutí komentáře mluvčího think-tanku PhDr. Milana Smutného
Komentář mluvčího think-tanku Smutného pro necenzurované Epoch Times představuje komplexní kritickou analýzu makroekonomických a systémových dopadů německé energetické transformace. Autor identifikuje fatální tržní selhání determinovaná asymetrickou dotační podporou občasných zdrojů energie. Na bázi empirických dat je prokazováno, že politicky motivovaná eliminace stabilního výkonu základního zatížení (baseload) generuje exponenciální růst nákladů na stabilizaci přenosové soustavy a drasticky navyšuje koncové ceny elektřiny (Bundesrechnungshof, 2024; Hirth, 2013). Komentář silně akcentuje riziko deindustrializace evropského hospodářství a ztráty globální konkurenceschopnosti, jež je prohlubována iracionální zátěží systému emisního obchodování ETS a masivním mimorozpočtovým zadlužováním (Sinn, 2025).
Z textu vyplývá hospodářská nutnost rehabilitace stabilních jaderných i tepelných zdrojů jakožto primární premisy pro zajištění energetické bezpečnosti (Osorio et al., 2017).
Podíl OZE na hrubé výrobě elektřiny v Německu v letech 1990 až 2025
Hospodářská a energetická transformace Spolkové republiky Německo demonstruje dle aktuálních dat kritickou divergenci mezi instalovaným výkonem občasných zdrojů energie OZE a reálnou stabilitou energetického mixu (Smutný, 2026). Ačkoliv podíl OZE na hrubé výrobě dosáhl hodnoty 56 %, tento kvantitativní nárůst je bezprostředně vázán na bezprecedentní dotační stimuly, jež jen pro rok 2025 představují fiskální zátěž 16,6 miliardy eur (Bundesrechnungshof, 2024). Ze systémového hlediska dochází k paradoxu, kdy růst kapacity OZE nekoreluje s adekvátním hospodářským růstem, nýbrž naopak indukuje signifikantní pokles hrubé spotřeby elektřiny o přibližně 100 TWh ročně ve sledovaném dvacetiletém horizontu (BDEW, 2025).
Podíl OZE na hrubé výrobě elektřiny v Německu v letech 1990 až 2025
Tento fenomén jasně indikuje hlubokou deindustrializaci německého hospodářství, což se projevuje hospodářskou recesí a marginálním růstem HDP (Smutný, 2026). Z makroekonomického paradigmatu se ukazuje, že opuštění stabilního baseloadu, primárně spolehlivé jaderné energetiky, představuje fatální strategické pochybení. Tato asymetrická dotační politika podkopává globální konkurenceschopnost průmyslu a nevede k nákladově efektivní dekarbonizaci bez extrémních negativních externalit (Sinn, 2025).
Náklady na zajištění stability německé přenosové sítě v letech 2007–2024 (v milionech eur)
Exponenciální nárůst intermitentní produkce ze solárních a větrných zdrojů generuje masivní technicko-ekonomické disbalance v rámci přenosové soustavy, což se projevuje enormní eskalací nákladů na podpůrné služby a redispečink (Smutný, 2026). Jak dokládají empirická data, náklady na udržení fyzikální stability elektrizační sítě systematicky překračují hranici 5 miliard eur ročně, přičemž počet nutných dispečerských zásahů akceleroval z původních desítek na bezmála 20 000 ročně (Bundesnetzagentur, 2024).
Náklady na zajištění stability německé přenosové sítě v letech 2007–2024
Tento stav prokazuje fundamentální selhání netržního mechanismu, kdy provozovatelé OZE inkasují fixní kompenzace i v momentech nulové či záporné tržní ceny, případně jsou plně saturováni za nerealizovanou výrobu při nuceném odpojení z důvodu hrozícího blackoutu (Hirth, 2013). Investiční deficit v oblasti síťové infrastruktury, jehož sanace je odhadována na 500 miliard eur do roku 2040, představuje alokační neefektivitu gigantických rozměrů (Smutný, 2026). Restrikce stabilních tepelných a jaderných zdrojů tak kriticky zhoršuje robustnost sítě a přenáší astronomické náklady zúčtované za stabilizaci neřiditelných zdrojů plně na koncové spotřebitele a daňové poplatníky.
Graf: Vývoj přeshraničního obchodování ČR s elektřinou a její ceny 24. března 2026
Analýza přeshraničních toků a cenotvorby na vnitrodenních trzích odhaluje absolutní destrukci přirozených cenových signálů, jež je primárně způsobena masivní penetrací dotovaných OZE v německém regulačním bloku (Smutný, 2026). Současný model tzv. energy-only marketu vykazuje těžké znaky tržního selhání: v obdobích nadprodukce OZE klesají spotové ceny k marginálním až záporným hodnotám (např. 7,76 eura za MWh), zatímco v obdobích tzv. Dunkelflaute cenové hladiny silové elektřiny enormně eskalují k hodnotám blížícím se 200 eur za MWh (Electricity Maps, 2026).
Graf: Vývoj přeshraničního obchodování ČR s elektřinou a její ceny 24. března 2026
Česká republika z této extrémní volatility krátkodobě těží oportunistickým importem podnákladové komodity, avšak dlouhodobě tato disproporce zcela znemožňuje návratnost investic do životně nutného stabilního baseloadu (Smutný, 2026; Osorio et al., 2017). K zajištění energetické bezpečnosti je proto naprosto nezbytná racionální rehabilitace jaderné energetiky a efektivních tepelných zdrojů. Tyto zdroje nesmí být nadále uměle penalizovány iracionálními náklady deformovaného systému emisních povolenek (ETS), který likviduje konkurenceschopnost a akceleruje energetickou chudobu (Sinn, 2025).
Smutný, M. (2026, 26. března). Německá zelená elektřina polyká stále vyšší dotace, přesto je neúnosně drahá. Epoch Times ČR. https://www.epochtimes.cz/2026/03/26/nemecka-zelena-elektrina-polyka-stale-vyssi-dotace-presto-je-neunosne-draha/
Editor Vladimír Šefrna, LL.M.
Bundesrechnungshof. (2024). Umsetzung der Energiewende im Hinblick auf die Versorgungssicherheit, Bezahlbarkeit und Umweltverträglichkeit der Stromversorgung. Bonn: Bundesrechnungshof.
BDEW. (2025). Jahresbericht: Die Energieversorgung 2025. Der BDEW-Jahresbericht bietet neuste Zahlen, Entwicklungen und Einschätzungen zur Energieversorgung in Deutschland für 2025.
Hirth, L. (2013). The market value of variable renewables: The effect of solar wind power variability on their relative price. Energy Economics.
Larsen, E. R., Osorio, S., & van Ackere, A. (2017). A framework to evaluate security of supply in the electricity sector. Renewable and Sustainable Energy Reviews.
IWP/Universität Luzern. (2026, 15. ledna). Hans-Werner Sinn und Bernd Raffelhüschen über grüne Klimapolitik & ökonomische Vernunft. ca. 12 Minuten. YouTube [Video].
Ať už se jedná o zelenou klimatickou politiku ve Spolkové republice Německo, či o implementaci třinácté penze v rámci švýcarského systému starobního a pozůstalostního pojištění AHV. V nedávné minulosti došlo v obou státech k zásadním politickým rekonfiguracím, jež generují signifikantní fiskální zátěž pro státní finance a představují fundamentální makroekonomickou výzvu pro národní hospodářství. V předmětném audiovizuálním materiálu podrobují oba členové poradního sboru Institutu pro švýcarskou hospodářskou politiku IWP, profesor Hans-Werner Sinn, emeritní prezident Ifo institutu, a profesor Bernd Raffelhüschen z Albert-Ludwigsovy univerzity ve Freiburgu im Breisgau, kritické diskusi makroekonomické a strukturální implikace recentních fiskálně-politických rozhodnutí v Německu a ve Švýcarsku.
Eskalující trajektorii veřejného zadlužení a progredující demografické stárnutí (senescenci) populace v evropském prostoru identifikují Sinn a Raffelhüschen jakožto stěžejní socioekonomické problémy současného paradigmatu. Tvůrci hospodářské politiky se v kontextu multidimenzionální komplexity těchto jevů jeví jako kapacitně a institucionálně přetížení. Zmínění ekonomové tudíž vnímají svou vlastní normativní odpovědnost: Z titulu příslušníků vědecké komunity disponují mandátem i povinností objasňovat veřejnosti systematická a kognitivní pochybení politické reprezentace a demonstrovat exaktní strategie pro řešení těchto hospodářských distorzí. Přes závažnost tématu skýtá diskuse pro oba aktéry i značný prostor pro humor. Pro získání komplexnějších poznatků zhlédněte přiložený videozáznam.