Vážení členové uhelné komise,
pokud na pátečním jednání budete stát před otázkou, který rok útlumu uhlí doporučit či zda vůbec nějaké doporučení učinit, vezměte v potaz následující fakta, která měla k dispozici 1. pracovní skupina, a je možné, že se ke všem z Vás nedostala.
Jde o dokument s názvem „Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040,“ vypracovaný skutečnými odborníky na energetiku ze společnosti ČEPS, a.s. a máte jej v příloze. Zde je několik ukázek vážných varování, která tam lze najít.
Str. 22:
2040 – predikována možná potřeba importu až 30 TWh – tedy něco kolem 50% dnešní spotřeby !!!!
Možnosti dovozu z jiných zemí v roce 2040:
str. 23 – Slovensko – předpoklad záporné bilance – nereálné
str. 24 – Polsko – předpoklad záporné bilance – nereálné
str. 25 – Francie – jediná země s významnou pozitivní bilanci, kde ale nestabilní OZE zaujímají cca 50% instalovaného výkonu a jejich předpokládané dodávky odpovídají cca predikovanému přebytku, z čehož se dá usuzovat, že vlastní spotřebu dokáží pokrýt ze stabilních zdrojů a exportovat budou pouze přebytky z OZE – velmi problematické
str. 26 – Německo – předpoklad setrvání pozitivní bilance, ale s významným poklesem na pouhá 3% přebytku, a to u mixu tvořeným z více než ¾ intermitentními OZE – velmi problematické.
Str. 27 – mapka – v okolních zemích pouze nedostatek, možné zdroje daleko (FR a ES) a ještě nespolehlivé intermitentní OZE.
Str. 35 – LOLE = pouze pravděpodobnostní indikátor – předpoklad počtu hodin v roce, ve kterých může nastat problém – metodika: za problematickou se považuje každá hodina, bez ohledu na to zda model detekuje možný nedostatek v délce 5 minut nebo 55 minut v této měrné jednotce, nic tedy nevypovídá o připravenosti na řešení problému známém jako „inverze,“ kdy může trvat den, ale i týden a rozprostírat se pouze nad naším územím nebo velkou částí Střední Evropy
Závěr na str. 39:
Z analýz vyplývá, že vzhledem k postupnému odstavování uhelných zdrojů a ukončení životnosti jaderných zdrojů bude úroveň instalovaného výkonu klesat. Plánovaný rozvoj OZE a decentrální výroby dle výše uvedených výpočtů přispívají k řešení zabezpečeností dodávek elektřiny pouze v omezené míře. S ohledem na vývoj výkonových bilancí okolních zemí v našem regionu nelze pro zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky spoléhat pouze na import.
Hodnoty spolehlivostního ukazatele LOLE pro rok 2040 dosahují:
Varianta A: 678 hodin/rok = 2 hodiny denně
Varianta B: 3622 hodin/rok = 10 hodin denně
Z výše uvedeného vyplývá zcela logický závěr. V případě chybného rozhodnutí budeme v budoucnosti čelit velmi vážným problémům se zabezpečením kontinuálních dodávek elektřiny nebo dokonce blackoutům. Pokud má někdo z Vás za to, že jde o neopodstatněné strašení, pak zde máte důkaz, jak to dopadlo jinde, protože fyzikální zákony prostě platí všude.
V Arizoně, Nevadě, Novém Mexiku a v Kalifornii, státech na jihozápadě USA, které jsou pro obnovitelné zdroje považovány za nejvhodnější, letos v létě elektřina došla. Tisíce domů jsou tam střídavě od proudu odpojovány. Kalifornský guvernér Gavin už v půlce srpna žádal občany, aby nepoužívali elektřinu především ve večerních hodinách. Larry Behrens, tamní regionální zástupce firmy Power The Future, k tomu řekl: „Rodiny si na střídavé vypínání elektřiny budou muset zvyknout, protože zelená nařízení vytvářejí požadavky, které se nepodřizují potřebě obyvatel ani přírody. ”
Doporučit můžete cokoliv, ale nevěřím, že jakákoliv budoucí vláda, lépe řečeno politická garnitura dostane odvahu, aby předstoupila před občany s návrhem na takovéto drastické omezení našeho pohodlí a ekonomické prosperity. Jedním jsem si ale zcela jist. Případné problémy, které zákonitě nastanou, budou mít na koho svádět, protože oni přece pouze naslouchali názorům odborníků. Opravdu se za ně všichni považujete a opravdu jste měli k dispozici dostatek informací, abyste byli schopni odpovědně doporučit jakýkoliv konkrétní termín?
Sázka na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, ačkoliv to na první pohled vypadá velmi lákavě, v kombinaci s odkládáním budování nových jaderných zdrojů, je velmi riskantním krokem, který může skončit vážným ohrožením naší energetické bezpečnosti, hospodářské prosperity a bezpečnosti státu jako takové, a to s pravděpodobností blížící se jistotě.
Ať se nám to líbí nebo ne, tak bez dobudování dostatečné jaderné kapacity se bez uhlí prostě neobejdeme. Jak se lze dočíst v nedávné studii Královské univerzity v Londýně s názvem „Electricity generation technologies: comparison of materials use, energy return on investment, jobs creation and CO2 emissions reduction“ (rovněž v příloze), tak celkové emisní dopady spalování uhlí, těženého v bezprostřední blízkosti elektrárny a spalování zemního plynu dopravovaného dálkovým plynovodem, což je přesné náš případ, jsou velmi podobné. Nahrazování uhlí zemním plynem postrádá v našich podmínkách tedy ekologický i ekonomický smysl.
V příloze si dovoluemei zaslat ještě prohlášení našeho spolku „Co dělat právě nyní v české energetice?“ a zde pak můžete vidět rozhovor s naším zakládajícím členem, jaderným fyzikem a členem tzv. Druhé Pačesovy komise, dr. Vladimírem Wagnerem – https://tv.idnes.cz/rozstrel/rozstrel-vladimir-wagner-cely-zaznam.V201118_160822_idnestv_krr.
Jménem z. s. Realistická energetika a ekologie
Ing. Jaroslav Čížek, předseda
+420 603 546 596