Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš podepsal s ministryní životního prostředí ČR (MŽP) Annou Hubáčkovou 15. července memorandum o ambiciózním plánu cesty společnosti ČEZ k bezemisní energetice. ČEZ tak „optimalizoval“ prohlášení vlády o ukončení spalování uhlí v roce 2033 už na rok 2030. Smutné je, že MŽP vydalo „pouze“ ambiciózní prohlášení, ale šéf ČEZ své prohlášení doplnil zavíráním konkrétních uhelných elektráren, a to včetně těch nejefektivnějších s nejnižší měrnou emisí CO2 (el. Prunéřov 2, 3 x 250 MW).
Zavírání elektráren znamená i velmi rychlé ukončení těžby uhlí (ještě před rokem 2030) v další akvizici s většinovým podílem státu v ČEZ, a to v Severočeských dolech Bílina a v Dolech Nástup Tušimice. To by způsobilo faktický rozvrat české energetiky a následně ekonomický rozpad celé společnosti. Odstavení el. výkonu by totiž nepředstavovalo jen hnědouhelné zdroje ČEZ, ale i navazující teplárny a závodní energetiky o souhrnném výkonu kolem 4100 MWe!
U Dolu Bílina by nedodávka pro zdroje ČEZ, jimiž jsou Elektrárna Ledvice (ELE fluidní a nadkritická) a Elektrárna Mělník (EME I) znamenala, že by neodebráním cca 4 200 000 tun ročně poklesla těžba na cca 30 % plánovaného objemu. Pro všechny zbývající zdroje na hnědouhelném dole Bílina, což jsou převážně teplárny a závodní energetiky, by toto rozhodnutí znamenalo rovněž ukončení činnosti, protože těžba na úrovni pouhých 2,1 mil tun ročně by byla ekonomický nesmysl.
U Dolu Nástup Tušimice (DNT) by po odstavení Elektrárny Prunéřov (EPRU II) a Elektrárny Tušimice (ETU II) zbylo jen asi 18 % požadované těžby, což by bylo rovněž hluboce ekonomicky ztrátové.
Jaké by mohly být v případě realizace plánů ČEZ dopady do výkonové bilance:
Bílina: Za odstavené zdroje ČEZ a současně v důsledku nerentabilní těžby nuceně odstavené teplárny je to 1850 MWe. Důl Nástup Tušimice: Za dvě elektrárny ČEZ a současně nuceně odstavené teplárny je to 1964 MWE. K tomu dále 300 MWe hnědouhelných zdrojů po uzavření ČSA v roce 2024. Celkem jde o ukončení kapacity 4 100 MWe!
Z takto vzniklým deficitem výkonu „tvrdých“ zdrojů nemůže ČR v elektroenergetice (nejen) fungovat a plán ČEZ na výstavbu 6 GW v solárních zdrojích na tom vůbec nic nezmění. Plány ČEZ přicházejí v době, kdy chceme nahradit import více než 9 miliard m³ zemního plynu z Ruska a navíc připravujeme z Modernizačního fondu (výzva HEAT) nové plynové zdroje pro teplárny, které budou potřebovat další více než 1 mld m3 zemního plynu. Avšak tímto plánem ČEZ odsouhlaseným společným memorandem s MŽP v podstatě oznamujeme, že nebude uhlí ani pro dosud funkční uhelné teplárny.
Krizový střednědobý plán:
„Růst cen energie znamená zaručený růst inflace, proto je třeba se zatím dostatkovou elektrickou energií zacházet jako s veřejným statkem“:
- Neprodleně převzít pod 100% státní kontrolu všechny elektrárny základního výkonu (parní a jaderné), všechny tři základní přečerpávací elektrárny (dvě byly postaveny jako rychlá záloha pro jaderné bloky) a Vltavskou kaskádu;
- garantovat vlastníkům přechodné fungování parních uhelných tepláren garancí 5letého provozu pro zachování jejich funkčnosti (opravy s přijatelnou návratností, údržba), což zaručí na pět let výrobu zejména regulované a tepla z uhlí;
- převzít kontrolu nad provozem polostátního podniku Severočeské doly Bílina s cílem zachovat těžbu do doby náhrady parních uhelných elektráren a transformace tepláren;
- rozdělit Modernizační fond na A. Základní energetiku a na B. „Komunitní s vysokým podílem OZE“ se srozumitelnými a reálnými scénáři vývoje.
Poznámky k uvažovaným alternativním scénářům:
- Bioplyn při využití 1 milionu ha volné půdy (tedy bez nezbytné potravinové rezervy) neposkytne ani celou jednu miliardu m³ metanizovaného plynu.
- Využitím stávajících bioplynových stanic na metanizaci bioplynu přijdeme o 3 % produkce elektřiny z biomasy.
- Ukládáním přebytků ze solární energie do metanu se zpětným využitím pro elektřinu získáme zpátky pouze 30 % uložené energie, což by vyžadovalo pro takovou akumulaci vyrobit 3 x více elektrické energie, než budeme potřebovat v době nedostatku.
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc. FS ČVUT, katedra Energetiky, místopředseda 1. Pačesovy komise
Ing. Václav Hrabák – emeritní předseda Energetické sekce Hospodářské komory ČR
Ing. Jan Vondráš, ředitel Invicta BOHEMICA, s.r.o.
Ing. Jaroslav Čížek – předseda Think-tanku Realistická energetika a ekologie z.s.