James Woudhuysen , graduovaný fyzik, dnes nezávislý novinář a hostující profesor na londýnské South Bank Univerzitě, sepsal obsáhlou stať na téma energetické politiky Evropské unie, kterou příznačně nazval Vypnutá světla.

Citujeme z úvodu studie, která je přílohou této anotace.

Moderní svět je postaven na energii. Bylo by téměř nemožné najít jedinou činnost, která se právě teď v celé EU koná a která by byla možná bez dostatečných dodávek energie. Nejen vytápění našich domovů nebo nabíjení telefonů, ale i naše silnice, školy, nemocnice a dokonce i naše politické instituce jsou dílem epochy, kdy byla energie k dispozici v relativním dostatku.

Přístup k energii v tomto měřítku je možná nejpůsobivějším úspěchem moderního světa. Ale i takový úspěch je zároveň křehký. Závisí na seriózní a trvalé pozornosti věnované energetickému systému a na správných politikách, technologiích a postojích, které podporují rozumné investice do tohoto téměř bezkonkurenčního blaha a jeho udržování. Pokud je systém infikován zpolitizovanými cíli – například logikou environmentalismu – výsledkem je selhání při zajišťování energie, kterou potřebujeme. Tato zpráva provázanost podrobně vysvětluje.

Přesněji řečeno, tato zpráva dokazuje, že zaměření EU na dogmata environmentalismu vážně odvedlo její pozornost od základní otázky, jak zajistit, aby EU měla dostatek energie. Ve skutečnosti je to ještě horší: nekonečné politické návrhy, schůzky a strategie způsobily, že se Evropa nebezpečně přiblížila k tomu, že nebude schopna sama sebe vytápět, svítit a napájet pohony všeho druhu.

Ve skutečnosti se zdá, že EU aktivně nesouhlasí s tím, co by mnozí považovali za zdravý cíl energetické politiky: vyrábět a distribuovat více energie. Někdy se dokonce zdá, že EU vychází z opačného předpokladu: že cílem politiky je snížit výrobu energie a poptávku po ní. Ačkoli se to málokdy vyjadřuje s takovou otevřeností, základní logikou “zeleného” energetického hnutí je právě energetická restrikce.

Touhy normálních lidí po bohatém a šťastném životě jsou převraceny na nebezpečné návyky, které nás mají dovést k ekologické katastrofě. Navíc, jak podrobně popisuje tato zpráva, praktickým důsledkem “ekologizace” energetické politiky EU je zvrácená závislost na fosilních palivech. To se netýká jen krizových situací, jako je ta dnešní, kdy se země v EU snaží znovu začít spalovat uhlí, ale i širšího kontextu.

Příloha zde.

Energetická politika EU