P r a h a 17. května – Česká republika se v zajetí eurounijní ideologie dekarbonizace hrozí podvoleně a dokonce aktivně sama překotně vmanévrovat do dlouhodobého zásadního deficitu elektřiny a dalších forem energie s tím, že nedostatek nabídky dle zásad trhu přinese růst cen. Uvedli to na dnešní tiskové konferenci v Praze zástupci spolku Realistická energetika a ekologie složený z třicítky respektovaných českých vědců, vysokoškolských pedagogů a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti.

Jak upozornil mluvčí spolku Milan Smutný, ve svém vládním prohlášení z ledna 2022 vláda premiéra Petra Fialy v kontextu závazku plnit cíle snížení emisí skleníkových plynů vyhlásila možnost ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2033, o 5 let dříve, než stanovila vládní Uhelná komise. Podmínkou je, že za uhlí bude relevantní náhrada. Ta však neexistuje, i když se živelně staví velké množství nových solárních elektráren (FVE). Ty si spolu s dalšími přerušovanými zdroji podle státní firmy ČEPS a její analýzy zdrojové přiměřenosti MAF CZ 2022 vyžádají investice do posílení sítě v hodnotě 400 miliard Kč (319 mld. Kč u distributorů a 80 mld. Kč u ČEPS). Ovšem jak podle Smutného ukazuje praxe ČR na posledních známých datech Energetického regulačního úřadu, v lednu 2022 se z uhlí vyrobilo 56 % elektřiny, z FVE 1 procento. Podobná statistika je příznačná pro všechny zimní měsíce a ani uvažované desetinásobky kapacity občasných zdrojů (OZE) by nebyly s to nahradit výpadek stabilních zdrojů z uhlí. Nedostatek stabilních zdrojů energie žene cenu elektřiny, plynu i tepla do nepřijatelné výše se zásadním vlivem na neúnosnou výši inflace v ČR. Přitom už 30 % občanů Česka trpí energetickou chudobou a čtvrtina občanů má nárok na sociální pomoc. Česká vláda musí vzít analýzu ČEPS velmi vážně a vyrovnat se odpovědně s varováním, že se ČR stane ze současného exportéra elektřiny za několik málo let jejím dovozcem. Otázka je, zda bude vůbec odkud dovážet a za kolik, varoval Milan Smutný.

Klíčový expert na uhelnou energetiku ČR Jan Vondráš pranýřoval Memorandum, který připravilo 15.7. 2022 vedení ČEZ a které spolupodepsala tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková o zavření tepelných elektráren ČEZ do roku 2030. Tím ministryně fakticky porušila vládní usnesení 827/2015, v němž se mj. prolomily územní limity na dole Bílina s cílem dotěžit zásoby 105 milionů tun hnědého uhlí potřebného mj. pro zajištění dálkového tepla pro 1,6 milionu českých domácností. Vondráš varoval, že plánované zavírání elektráren znamená i velmi rychlé ukončení těžby uhlí v Severočeských dolech Bílina a v dole Nástup Tušimice, protože by společností ČEZ prudce omezená těžba zavinila nerentabilitu dolů. Odstavené zdroje ČEZ by s sebou strhly k zániku i navazující teplárny a závodní energetiky o souhrnném výkonu 4100 MW. Nebudou-li postaveny nové jaderné zdroje, nebo nedojde-li k výraznému technologickému posunu v akumulaci a výrobě elektřiny, jsou plány na předčasnou odstávku uhelných zdrojů podle Jana Vondráše zásadně nebezpečné také tím, že deklasují soukromé investice do jejich řádné údržby a modernizace s rizikem rychlejšího konce.

Plynárenský expert Stanislav Mikeska připomněl, že i když loni kvůli deficitu a drahotě komodity se česká spotřeb zemního plynu meziročně snížila ze zhruba 9 miliard na 7 miliard m³, plány nahradit uhlí plynem přinášejí vážná rizika. Má-li skutečně plyn v ČR nahradit hnědé uhlí se současnou roční těžbou kolem 35 milionů tun, při ekvivalentu výhřevnosti zemního plynu 10,5 kWh/m³ by bylo zapotřebí do ČR importovat dalších 13 miliard m³ zemního plynu ročně. Pro připomenutí: kapacita podzemních plynových zásobníků v soukromém vlastnictví činí asi 3 mld. m³. Celková roční spotřeba plynu se zálohami by tak v ČR stoupla asi na 23 mld. m³. Jak ovšem Česká republika dokáže toto množství i teoreticky na světovém trhu s rostoucí konkurencí Asie nakoupit a dopravit do republiky, když uvedená roční spotřeba zemního plynu znamená importovat cca 33 milionů m³ zkapalněného zemního plynu (LNG)? To obnáší 230 velkých tankerů (à 150 000 m³), přičemž například kapacita LNG terminálu v Eemshavenu činí 5 milionu m³ LNG, uzavřel Stanislav Mikeska.

Jaderný fyzik Vladimír Wagner poukázal na probíhající jadernou renesanci v řadě zemí světa, která je i pro Česko klíčovou možností, jak splnit cíle dekarbonizace a zajistit nutnou bezpečnost, stabilitu a sociálně-ekonomickou únosnost energetické transformace země. Moderní jaderné zdroje s možností provozování až 100 let jsou klíčové pro základní zatížení země, přičemž ČR potřebuje postupně vždy souběžně postavit dva nové reaktory v Dukovanech a poté v Temelíně případně rozhodnout o dalších lokalitách pro velké bloky i pro malé modulární reaktory jako vhodné regionální náhrady kogenerační výroby elektřiny a tepla z uhlí. Wagner zdůraznil nutnost specifického energetického mixu sousedních zemí EU, kdy jejich energetika netrpí přebytky a deficity elektřiny ve stejném čase a prostoru, ale může se naopak vhodně doplňovat. Dominantně solární a větrná energie se svou omezenou časovou využitelností (10 %, respektive 20 % z ročního času) má ryze decentralizovaný charakter v energetice Česka a může se stát vhodným a regulovatelným zdrojem pro krytí zvláště špičkových energetických potřeb Česka zejména v letním období. Masivní spalování biomasy pro výroby elektřiny je podle Wagnera z ekologického hlediska zločinem. Na úrovni EU je třeba prosadit v taxonomii možnost finanční podpory výstavby jádra jako pro Česko klíčové cesty dosažení nízkoemisní energetiky a ekonomiky. Musíme být připraveni na využití nových technologií (například v akumulaci), ale nelze vývoj politickými rozhodnutími předbíhat, prohlásil Vladimír Wagner.

Další jaderný energetik ve spolku Jiří Marek upozornil na chybné používání názvů a výrazů v energetice, což vede až k chybným interpretacím. Jak dodal, pro soběstačnost a bezpečnost dodávky elektřiny je bezpodmínečně nutná robustní a spolehlivá transportní síť propojující tzv. systémové velké elektrárny, které pracují v režimu základního zatížení. To nyní zajišťují elektrárny jaderné (cca 4000 MW) a uhelné (bezmála 9 000 MW). V polovině století nebudou k dispozici pro základní zatížení v podstatě jiné zdroje než jaderné. Ekonomická náročnost takového scénáře je podle Jiřího Marka výrazně nižší než u scénáře preferujícího řešení prostřednictvím solárních a větrných elektráren.

Přední český energetický expert František Hrdlička upozornil, že dekarbonizační scénáře s sebou nesou obrovský růst spotřeby elektřiny na konečné spotřebě energie. Scénář ČEPS počítá do roku 2040 se zdvojnásobením současné čisté spotřeby elektřiny v ČR na 119 TWh ročně. Komunitní energetikou založenou na volatilních (nestabilních) zdrojích FVE a VtE nelze v ČR bez 100% stabilní zálohy pokrýt minimálně 60 % spotřeby. Tu představuje průmysl, energetika, kritické prvky infrastruktury (zdravotnictví, doprava) a významný podíl městských domácností, které na komunitní energetiku nedosáhnou. Tři miliony českých domácností by tak teoreticky (kromě tři nejchladnějších měsíců v zimě) mohly svými solárními panely ušetřit výrobu z centrálních zdrojů cca 8,9 TWh ročně. Úspora 1 TWh je ale za 142 miliard Kč investic na střechách rodinných domů. Stát nadto bude muset kompenzovat jinými příjmy nezaplacenou DPH z úspor spotřeby elektřiny. Náklady na regulované složky ceny včetně stále dražší distribuce se budou muset rozpočítat na spotřebu jiných subjektů bez úspor, připomněl František Hrdlička.

Expert na jadernou fúzi Jan Horáček představil interaktivní model optimálního energetického mixu, který připravil s dalšími kolegy z Akademie věd ČR. Na https://vasek7d-energetika-energetika-c8wied.streamlit.app/ si každý snadno může namodelovat různý energetický mix ČR dle zapojení různých zdrojů. Model ukazuje na faktech a číslech to, zda a jak budou potřeby elektroenergetiky pokryty stabilními zdroji. Zároveň ukazuje úroveň emisí CO₂ v daném mixu a vyčísluje konkrétní náklady. Tento jednoduchý model dle Horáčka srozumitelně demonstruje, že nejnižší emise CO2eq – 9 x menší proti současnosti – dosáhne ČR při ročním mixu cca ⅓ z OZE + ⅔ z jádra + 2 % z plynu.

V kontextu prosazované dekarbonizace v dopravě upozornil přední český expert na mobilitu Jan Macek, že také v dopravě může být racionální řešení jedině v technologicky neutrálním kompromisu. Co se dopadu elektromobilů na skleníkové plyny týče, byly by v průběhu životnosti dnes zaváděných vozidlových technologií téměř stejně škodlivé jako současná vozidla na pohon fosilními palivy, pokud by se celé vyráběly v Evropě včetně těžby materiálů podle evropských norem. Většina energeticky a emisně náročných technologií ale probíhá však v Číně s podstatně horšími environmentálními parametry. Konkurenceschopnost evropského průmyslu, jemuž je elektromobilita vnucována, monopolistické postavení Číny samozřejmě podstatně ohrožuje již nyní. Tato fakta plynou nejen z predikcí českých vědců, oponovaných vládními orgány ČR, ale např. z publikací nezávislé nevládní organizace GreenNCAP (New Car Assessment Program) z roku 2022. Podle Jana Macka by pozvolný náběh nové mobility (odsunem termínu zákazu prodeje spalovacích motorů) byl nanejvýš užitečný. Umožnil by postupné přijímání a zavádění nových poznatků a technologií s přijatelnými náklady. Ukazuje se, že odklad tohoto zákazu dokonce může po desítky let emisní situaci v individuální dopravě v Evropě paradoxně zlepšovat právě zpomalením energeticky i emisně velmi náročné výroby elektrických vozidel.

Předseda spolku Jaroslav Čížek závěrem zdůraznil, že po 300letém budování prosperity lidské civilizace založené na masivním využívání dostupných zdrojů včetně uhlíkových by jejich tvrdé a uspěchané omezení v zájmu kontroverzních klimatických cílů otřáslo samotnými základy západních demokratických zemí. Politici musí nikoli ideologicky, ale na základě výsledků vědy a výzkumu, praxe s ověřenými dopady přijmout společensky konsensuální a efektivní řešení pro společné úsilí o udržitelný život na naší planetě. Toto úsilí bude mít nejlepší výsledky jen v rukou ekonomicky zajištěných, vzdělaných a prosperujících občanů, kteří s těmito cíli budou souznět, a nikoli v nevoli nad politikou podléhat svodům populistických lídrů. Musíme přestat šířit ideologické poučky a místo toho se soustředit na fakta, čísla, přírodní zákony a naslouchat těm, kdo přinášejí racionální řešení.

V demokracii máme šance zvolit si vždy nové politické reprezentace, kteří budou naplňovat legitimní zájmy naprosté většiny občanů. V roce 2024 je šance změnit volbami do Evropského parlamentu dosavadní zaslepený ideologický kurs tohoto orgánu a jím volené Evropské komise. O rok později se v ČR i Německu budou konat parlamentní volby. Spolek Realistická energetika a ekologie nabízí každému zájemci svou expertízu pro přijímání racionálních řešení v energetické oblasti.

Think-tank Realistická energetika a ekologie
www.realisticka.cz
Milan Smutný
mluvčí
email: milan.smutny@seznam.cz
mobil: 736 676 345

Prezentace

Tisková zpráva ke stažení zde.

 

Tisková konference 17-5-2023- verze 8