Podnikání a energetika

Podpora podnikání

• Umožníme vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech.
• Exportérům budeme otevírat dveře do třetích zemí, abychom více diverzifikovali český vývoz.
• Budeme pokračovat ve snižování byrokratické zátěže firem i živnostníků. Zautomatizujeme zakládání účetních výkazů do sbírky listin.
• Dotvoříme strukturu inovačních center a testbedů (referenčních center) nových technologií.
• Zavedeme administrativně jednoduchý systém zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo EU.
• Zatraktivníme vydávání zaměstnaneckých akcií.
• Budeme pracovat na zvyšování konkurence na telekomunikačním trhu.
• Zmodernizujeme programy pro rozvoj dlouhodobé kvalifikace tak, aby reagovaly na změny v ekonomice.

Energetika

• Česká republika prosperuje zejména díky svému průmyslu, jehož příspěvek na tvorbu HDP je nevyšším ze všech členských zemí EU. Produkce průmyslových výrobků je nejvýznamnější součástí českého exportu, která má 80% podíl na tvorbě HDP. Zcela zásadním předpokladem zachování a posílení českého průmyslu jsou stabilní dodávky energie, v prvé řadě elektřiny. V geografických podmínkách ČR mohou tuto úlohu spolehlivě a v jakékoli části roku splnit jen stabilní turbínové a motorové pohony. Obnovitelné zdroje (OZE), zejména uvažovaný další rozvoj fotovoltaiky s 11% procentní využitelností instalovaného výkonu, mohou být jen doplňkovými zdroji, protože jejich činnost je nestabilní, přerušovaná a je velmi obtížné ji spolehlivě plánovat, zejména v dlouhodobějším časovém horizontu.
• Zkušenost průkopníka rozvoje OZE v EU Německa z posledního období ukazuje, že spoléhání se na dominanci OZE, v německém případě větrné energie, vyžaduje neustálou rezervní zálohu stabilních zdrojů s využitím tzv. kapacitních plateb. Tou jsou zatím převážně německé uhelné elektrárny a vznikající nové plynové elektrárny jako záložní zdroje mimo energetický trh. Vytvářejí se tak velmi drahé paralelní energetické systémy, při nichž neustále vzrůstá technologická a finanční náročnost správy systému v zájmu udržení stability sítě. Výsledkem je nejvyšší cena elektřiny v EU právě v Německu s tendencí jejího dalšího růstu v důsledku odstavení šesti funkčních jaderných reaktorů do konce roku 2022. Česká republika v minulém období si navíc nevyjednala žádná povolení pro kapacitní platby. Taková povolení nebudou dříve než v roce 2026.
• Za uplynulých 20 let se v ČR nepostavily žádné nové významné energetické zdroje a v příštích pěti letech také reálně nové zdroje energie v ČR nevzniknou. S ohledem na fakt, že se v dekarbonizační ekonomice očekává růst podílu čisté energie v podobě elektřiny (mj. tepelná čerpadla, masová elektromobilita) je třeba zajistit dlouhodobou perspektivu všech stávajících stabilních zdrojů včetně uhelných, než je budou moci nahradit nové nízkoemisní a bezemisní stabilní zdroje. Vláda se zasadí o to, aby se na úrovni EU zásadně změnil systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jež již ztratily schopnost tlaku na další ekologizaci emisních zdrojů, což již z hlediska známých technologií není ekonomicky možné. Emisní povolenky nesmí být nadále předmětem spekulace a obohacování úzce vymezených finančních kruhů, jež nemají se zájmy dekarbonizace ekonomik EU nic společného. Nesmí být navíc likvidačním nástrojem pro další existenci uhelných a plynových zdrojů.
• Nadcházející energetickou transformaci k obnovitelným zdrojům bereme vážně, ale odmítáme rezignovat na energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost. Budoucnost české energetiky vidíme v kombinaci jaderné energie, decentralizovaných obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky na střechách, jejíž energii budeme skladovat v bateriích, a ve zvyšování energetické účinnosti. Musíme si ale být vědomi faktu, že věda a technika nepřinesly dosud skutečně efektivní úložiště energie. Stávající baterie ve světě i u nás zatím slouží jen jako pohotovostní rezerva ke stabilizaci sítě a frekvence v řádu minut, než naběhnou spolehlivé turbínové zdroje. Malé decentralizované zdroje energie budou vyžadovat další technologické zkvalitnění a náročnou drahou správu sítě.
• Green Deal je pro nás příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí. Při vyjednávání konkrétních opatření bude vláda na půdě EU zohledňovat možné sociální dopady a specifické podmínky České republiky. Vláda urychleně připraví dopadové studie pro jednotlivé návrhy a totéž bude iniciovat i vůči Evropské komisi.
• Aktualizujeme Státní energetickou koncepci (SEK) tak, aby odpovídala závazkům a podmínkám ČR na evropském energetickém trhu.

(Poznámka: Jestliže se bude realizovat Strategie ČEZ zveřejněná 20.5. 2021, která de facto ze SEK učinila cár papíru a která chce rušit uhelné zdroje ve prospěch výstavby FVE s kapacitou G GW, tak v roce 2025 podle výpočtů think tanku www. realisticka.cz bude každý pracovní den chybět 1300 MW stabilního výkonu a v roce 2030 již 3400 MW se zničujícím dopadem na průmysl – viz tabulka v příloze).

• Limity těžby uhlí jsou pro nás konečné a neprolomitelné. Uhelné elektrárny budou odstavovány s podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit (Poznámka jakých? Žádné neexistují! Stavba nové paroplynového zdroje na vysokotlakém plynovém potrubí potrvá kolem pěti let a krize z října 2021 ukázala, že nemusíme být ani dostatek zemního plynu, který asertivní Rusko využije pro své geopolitické zájmy. A to přestože zdrojů zemního plynu je dost, ale politikou omezení kapacit přepravy v plynovodech a změnou strategie nákupu a prodeje zemního plynu v EU nastalo omezení jeho dostupnosti pro většinu evropských spotřebitelů). Nepřipustíme rozpad centrálního zásobování teplem, využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a narovnáme podmínky na trhu. Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny (jak, když uvažovaný přechod na plyn je technologicky i surovinově násobně dražší než produkce z uhlí?). Pro dekarbonizaci teplárenství připravíme urychleně strategii, kterou projednáme s relevantními partnery. Budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí dříve než v roce 2038. Dekarbonizaci teplárenství nelze provést dříve než proběhne transformace teplárenského trhu, tzn. budou srovnány podmínky s decentrálními zdroji v oblasti EU ETS, povinnosti v oblasti ekologizace a rovnost při získávání podpor i daňová oblast. Podmínkou dekarbonizace musí být naplnění závěrů Uhelné komise z prosince 2020, tj. odchod od uhlí po splnění definovaných podmínek.
• Vzroste význam zemního plynu jako přechodného zdroje k vyrovnávání výkyvů. (To jsou jen vzdušné zámky a snahy plynařských lobbistů – jak ukázala krize z října 2021, plynu není a nebude dostatek na všechny evropské plány s dominancí Německa. Po dobudování plynovodu před Pákistán do Indie v roce 2026 bude Rusko spolu se svým plynovodem Síla Sibiře do Čína schopno prodat veškerou svou produkci plynu do Asie a ještě za vyšší ceny. Americké dodávky LNG také směřují na cenově atraktivnější trhy Středního východu a Asie. Plány na masivní využití zemního plynu jsou pro ČR slepou cestou vývoje!). Nárůst jeho podílu nás ale nesmí geopoliticky ohrozit. Vláda se bude snažit získat podíl na terminálu LNG v sousední zemi, abychom měli přístup k více zdrojům (naprosto nereálné!) Jakýkoli, byť i částečný přechod na zemní plyn musí být nejprve zajištěn dlouhodobými kontrakty klíčových subjektů na trhu, jejichž naplnění musí kontrolovat nově definovaná role MPO a ERÚ v zajištění klíčových komodit. Bez takto zajištěných zdrojů paliva nelze k jakékoli unáhlené transformaci vůbec přistoupit.
• Podporujeme výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy (to už je redundandní požadavek díky přijatému Lex Dukovany.) První nový blok musí co nejdříve následovat druhý nový blok v JeDu, ale to nejsou skutečně nové, dodatečné zdroje, ale jen náhrada za zastarávající reaktory v JeDu, kterým skončí v 40. letech životnost. Proto je nutné také postavit na již schváleném stanovišti dva nové reaktory v Temelíně jako v 50. letech 21. století skutečně první rozšíření stabilní výroby elektřiny v ČR. V druhé polovině 21. století je pak vhodné na již vytipovaných místech v ČR
  (Tetov a Blahutovice) postavit další dvě jaderné elektrárny tak, aby v souladu se SEK byla dominance výroby elektřiny z jádra na úrovni 60 % -70 % energetického mixu ČR.
• Díky iniciativě Francie, ČR a dalších zemí se očekává, že do konce roku 2021 zařadí Evropská komise jadernou energii do taxonomie podporovaných zdrojů a tím se mj. uvolní podmínky finanční zajištění staveb nových reaktorů v ČR a v dalších zemích EU.
• Podpoříme výzkum a vývoj menších modulárních reaktorů a zapojení České republiky do mezinárodní spolupráce.
• Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR (A jaké to jiné řešení má být?).
• Podpoříme využití potenciálu obnovitelných zdrojů s důrazem na technologickou neutralitu.
• Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. (To je protimluv, protože právě v českých geografických podmínkách je využitelnost pouhých 11 %, do roku 2010 instalovaná kapacita FVE 2,2 GW produkovala v roce 2020 jen 3 % z celkové české výroby elektřiny). Nová fotovoltaická zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025 (Děláme účet bez hostinského, kdy vstupujeme do práv soukromých vlastníků budov!). Připravíme nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku, vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat. (Jak a za jaké prostředky se technologicky upraví energetická síť, aby takové přerušované a neplánované přetoky ČEPS zvládl? Podpoříme obce a společenství v jejich budování bez administrativních omezení.
• Podpora nových OZE zejména FVE nesmí vést ke zvyšování sociálních rozdílů ve společnosti, kdy úspory movitějších vlastníků a investorů do OZE znamenají sice potřebnou úsporu elektřiny ze současných většinově emisních zdrojů, ale přenášejí vyšší náklady za poplatky za OZE a emisní povolenky obsažené ve finální ceně elektřiny více na ty části populace, které mají obtížní fyzické a finanční možnosti takové úsporné technologie aplikovat. Zvážíme proto, aby se cena elektřiny částečně či plně osvobodila od těchto poplatků, jež by byly kryty ze státního rozpočtu.
• Legislativně vylepšíme fungování dohledu státu při prodeji a distribuci elektrické energie. Pro malé výrobce energie vytvoříme legislativní podmínky pro dodávání energie do sítě za férovou cenu.
• Podpoříme rozvoj chytrých sítí, přiměřeného řízení spotřeby, rozvoj technologií na ukládání energie či přeměnu přebytečné energie na využitelný vodík, což umožní transformaci české energetiky. Legislativně umožníme využití nejnovějších trendů a inovací (akumulace, flexibilita, vodík, syntetická paliva, geotermál). Jsme si však vědomi faktu, že podíl těchto stále ještě nevyzrálých technologií na zajištění stabilní energetiky bude v ČR v příštích letech narůstat velmi pomalu.
• Česko přestane zaostávat v šetření energií. Ve veřejných zakázkách zohledníme celý životní cyklus a podpoříme efektivnější nakládání s energiemi ve státních budovách.
• Zjednodušíme dotace pro malé a střední firmy, budeme pokračovat v programu Zelená úsporám (zateplování, výměna kotlů, instalace FVT ve spojení s bateriemi, tepelná čerpadla s FVT).
• Transparentně a spravedlivě využijeme zdroje z EU k transformaci energetiky a ke zvýšení kvality života v postižených regionech. Zvláštní pozornost si zaslouží strukturálně postižené kraje – Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj.
• Vláda bude jednat o navýšení prostředků v Modernizačním fondu pro ČR a jejich skutečnému využití pro transformaci a modernizaci země.
• Prostředky Modernizačního fondu a výnosů emisních povolenek musí být využity efektivně k modernizaci energetiky a teplárenství i úsporných opatření, ze kterých budou těžit občané i malí a střední podnikatelé. (To je zásadní protimluv: fond vytváří uhelné zdroje, které chceme přece zrušit).
• Podpoříme zavedení uhlíkového cla jako nástroje na evropské úrovni, který ochrání české firmy proti konkurenci mimo EU. Při jeho dojednávání v rámci EU budeme důsledně usilovat o to, aby jeho výsledná podoba neohrožovala konkurenceschopnost ČR (Je si vláda vědoma, že tento koncept nakonec zaplatí ve vyšších dovozních cenách české podniky a spotřebitelé?).

Výpočty možné ztráty energetické soběstačnosti a stability již za očekávané vlády
premiéra Petra Fialy v důsledku realizace strategie ČEZ:

Tabulka scénářů situace české energetiky:

Měsíc	Leden 2025	Leden 2030	Leden 2030
Scénář	1	2	3
Uhlí (MW)	4010	1838	1838
Plyn (MW)	926	926	926
Jaderné zdroje (MW)	3780	3780	3780
VTE (MW)	350	1040	1040
FVE (MW)	3600	8500	16000
Akumulace (MWh)	5000	5000	5000
Výsledky
Max. výpadek (MW)	1310	3430	3320
Celkem chybí leden (GWh)	139	1010	851

 

Vysvětlení tabulky:

Scénáře modelované v tabulce vycházejí z reality v lednu roku 2020

Scénář 1: v roce 2025, postupné odstavovaní uhelných kapacit a výstavba nových OZE dle vize ČEZ
a reality ostatních zdrojů na trhu, jednotlivé hodnoty výkonů ve sloupečku porovnání č.1

Scénář 2: v roce 2030, současný stav výkonové bilance: minus 1 odstavený zastaralý blok JEDU + 0,7 GW VTE + 6,5 GW FVE (ČEZ), minus 75% uhlí, minus 75% NOX + 5 GWh akumulace, zbytek hu výkonu teplárenství, minus 1 GW zálohy ČEPS, nezměněný výkon plyn. zdrojů.

Scénář byl zpracován po konzultacích s ČEPS a jadernými experty na posouzení situace v soustavě, pokud by ČEZ, a.s. realizoval svůj plán na odstavení 75 % uhelného výkonu, dále omezení NOx o 75 % a zároveň realizoval plošnou decentralizaci teplárenství. Tento plán byl oficiálně prezentován v květnu 2021 a de facto rozbil stávající stále platnou aktualizovanou Státní energetickou koncepci (ASEK). Do scénáře tak byly zahrnuty veškeré zbývající plně fungující stávající zdroje (uhelné, plynové) + navrhované nárůsty + 6,5 GW FVE a 0,7 GW VTE + maximální zálohy v přečerpávacích elektrárnách a bateriích 5 GWh.

Na straně spotřeby byly uvedeny skutečné hodnoty z ledna 2020.

Z výsledku je patrné, že s výjimkou 1.1.30 je soustava extrémně deficitní a takového řešení by vedlo k jejímu rozpadu, chybějící výkon je až 3,43 GW v konkrétních dnech!

Scénář 3: v roce 2030, minus 1 odstavený zastaralý blok JEDU + 0,7 GW VTE + 14 GW FVE (návrh ministra Brabce).
Jedná se o totožný scénář, pouze je instalovaný výkon ve FVE navýšen na plán ministra Brabce na plus 14 GW. Výsledek se příliš nezměnil. Ve čtyřech odpoledních ledna by ČR měla mírnou exportní kapacitu, ale většinově by se soustava opět zhroutila z důvodů chybějícího výkonu až 3,3 GW. Je tedy zcela jasné, že jakýkoliv i nesmyslně vysoký instalovaný výkon FVE nemůže deficitní situace v řádech desítek – stovek hodin v zimních měsících změnit a tato varianta je naprosto zcestná.

Pozn. Vysvětlení k akumulaci. Počítáme zde celkovou očekávanou kapacitu v MWh, kolik jsou schopny pojmout energie přečerpávací elektrárny i baterie dohromady. Pro zjednodušení výpočtu nepočítáme s limity ohledně maximálního vstupního a výstupního výkonu. Tj. počítáme s lepší variantou, než je skutečnost.