Mateusz Morawiecki Foto: wikipedia.org
Přinášíme zprávy západních novin o proběhlém summitu EU na téma další realizace plánů snižování emisí do roku 2030. Polsko se postojem svého premiéra ostře postavilo proti tomu, aby jejich naplněním chudší země Unie ještě více zchudly. Také šéfka Evropské komise musel přiznat, že plán „může mít sociální dopad“. Proto byly se závěrů summitu sporné body vyřazeny.
O kontroverzním průběhu summitu uveřejňujeme zprávy listů Daily Express a Politico z 25. května v českém překladu.
Chaos v EU: Hluboké rozpory propukly, když se bruselští vůdci nedohodli na plánech změny klimatu
Daily Express, 25. května 2021
Po další nepříjemné diskusi na summitu se mezi evropskými vůdci v otázkách cílů v oblasti změny klimatu objevily čerstvé rozpory.
Polsko bylo vybráno kolegy z EU jako jediná země, která se pokouší potlačit naděje bloku na výrazné snížení svých emisí uhlíku v nadcházejících letech. Varšava je znepokojena tím, že v důsledků plánů nového mechanismu sdílení zátěže pro cíle v oblasti klimatu, který má navrhnout Evropská komise, bude na tom ještě hůře.
Výsledkem bylo, že opatření bylo vyřazeno ze závěrů o klimatických diskusích pořádaných vedením i EU na zvláštním summitu v Bruselu. Účelem takzvaného systému EU pro obchodování s emisemi je rozdělit snižování emisí mezi země na základě předem stanoveného vzorce. Mechanismus spoléhá většinou na hrubý domácí produkt, což znamená, že chudší země budou muset snižovat svou produkci skleníkových plynů relativně méně. Detaily systému podrobně popisujícího emisní pravidla však byly vynechány z plánovaného prohlášení vedoucích představitelů EU.
Polsko údajně odmítlo podpořit závěry summitu a místo toho byl vložen zástupný symbol. Uvádí se v něm: „Evropská rada se k této záležitosti vrátí ve vhodnou dobu po předložení návrhů Komise.“ Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdil, že systém zasáhne země jako jeho, které ještě nepokročily v přechodu od vysoce znečišťujících zdrojů energie. Varšava požaduje kompenzaci za plány na rozšíření ETS, které navrhla šéfka Komise Ursula von der Leyenová, že by v budoucnu mohla zahrnovat i automobily a budovy. Morawiecki řekl na summitu Evropské rady, že opatření by pro jeho zemi stálo další 4 miliardy EUR.
Podobná varování vydala také Rumunsko, Maďarsko a Lotyšsko, zatímco bohatší země včetně Německa vyzvaly východní státy, aby se novými pravidly řídily. Vedoucí představitelé EU diskutovali o politickém balíčku Komise „Fit-for-55“, jehož cílem je podrobně popsat, jak může unijní blok zemí snížit emise o 55 procent do roku 2030. Na tiskové konferenci von der Leyenová připustila, že nové plány „mohou mít sociální dopad “. Očekává se, že spotřebitelé možná budou muset platit vyšší účty za palivo a topení, pokud nebude zaveden kompenzační systém. Belgický premiér Alexander De Croo novinářům řekl, že v současném vakuu nemá smysl vést klimatické rozhovory.
Originální znění: https://www.express.co.uk/news/politics/1441073/EU-news-climate-change-EU-summit-Emissions-Trading-System-latest?mc_cid=0e190a15f7&mc_eid=89ca12e659
Polsko říká vedoucím představitelům EU, že dodržování pravidel v oblasti klimatu učiní z „chudých ještě chudší“
Politico, 25. května 2021
Nová éra politiky EU v oblasti klimatu se hodně podobá té staré. Polsko na úterní Evropské radě stojí téměř osamoceně a trvá na tom, aby se současná pravidla pro emise zaměřovala na bohaté. Ostatní lídři EU se zdráhali zaplést do sporu s Poláky a jejich spojenci, dohodli se na nevýrazném závěrečném prohlášení bez politiky, místo aby se připojili k požadavkům Varšavy na větší tok peněz a na to, aby bohaté země byly odpovědné za větší podíl unijního bloku zemí na snížení emisí do roku 2030.
EU odsouhlasila, že do roku 2030 sníží emise o 55 procent a do poloviny století se stane klimaticky neutrální, nyní však existuje prudký spor ohledně toho, jak by tato často bolestivá snížení měla být rozdělena.
„Nemůžete to provést tak, že bohatší ještě více zbohatnou a chudí ještě více zchudnou. Je to otázka spravedlnosti,“ řekl polský předseda vlády Mateusz Morawiecki ostatním lídrům a kolegům podle sdělení úředníka, který byl informován o rozhovoru, a ohánět se grafem, že systém cen uhlíku v unii nespravedlivě znevýhodňuje východní a jižní Evropu.
Evropská komise v současné době připravuje velký politický balíček s názvem Fit for 55, který má být vydán v polovině července. Přepracuje tucet hlavních legislativních oblastí, kterými se řídí evropské znečištění. Prohlášení lídrů poskytlo Komisi jen malé vodítko, ale předseda Rady Charles Michel vyložil, že jako projev důvěry a znamení existuje „široce sdílený závazek směřovat k řešení“ snižování emisí. „Potvrdili jsme naše společné cíle, které jsou ambiciózní,“ řekl. Ale za zavřenými dveřmi byly rozdíly v konkrétních politikách ostré.
Návrh předsedkyně Komise Ursula von der Leyenové na vytvoření nového systému stanovení cen uhlíku pro silniční dopravu a vytápění budov podpořila německá kancléřka Angela Merkelová. Ale Morawiecki, Slovinec Janez Janša, Lotyšský Arturs Kariņš a Lucembursko Xavier Bettel vyjádřili obavy, že by to nespravedlivě ovlivnilo chudší Evropany.
Originální znění: https://www.politico.eu/article/poland-resistance-climate-battle-european-council-summit/?mc_cid=0e190a15f7&mc_eid=89ca12e659