Pokud se ještě někdo zdráhal spojovat Green Deal s novou agresívní ideologií, tak článek vědeckého pracovníka Deutsche Bank Marka Heymanna přesvědčuje o omylu. Je to nepochybně jeden z pokusů o zformování klimatické diktatury v EU. Heymann provokuje politiky tím, že zelenou politiku nemíní vážně, jinak by museli sáhnout po tvrdých opatřeních, jako je třeba eko-diktatura. Na druhé straně Heymann upozorňuje na očekávanou skutečnost, že tuto tvrdou politiku se zásadním dopadem na životní úroveň občané ani podnikatelé nebudou akceptovat.  

Článek M. Heymanna, který byl zveřejněn v listopadu 2020 v publikaci Deutsche Bank (viz link níže), připojujeme v plněném znění v překladu člena spolku ing. Josefa Zbořila. Vyjímáme z něj pro ilustraci následující citaci:

„Bude nutná určitá míra eko-diktatury

Dopad současné politiky v oblasti klimatu na každodenní život lidí je stále zcela abstraktní a pro mnoho lidí přijatelný. Politika v oblasti klimatu přichází v podobě vyšších daní a poplatků za energii, které prodražují vytápění a mobilitu. Některé země stanovily minimální normy energetické účinnosti pro budovy nebo podobná pravidla v jiných oblastech. Klimatická politika však dosud neurčuje naše životy. Přijímáme klíčová rozhodnutí o spotřebě, například zda vůbec cestujeme, kolik cestujeme a jaký dopravní prostředek používáme, zda žijeme ve velkém domě nebo malém bytě a jak vytápíme své domy, kolik elektronických zařízení máme a jak intenzivně je používáme nebo kolik masa a exotického ovoce jíme. Tato rozhodnutí bývají přijímána na základě našeho příjmu, nikoli na základě klimatu. Pokud opravdu chceme dosáhnout klimatické neutrality, musíme změnit naše chování ve všech těchto oblastech života. Je to jednoduše proto, že zatím neexistují adekvátní nákladově efektivní technologie, které by nám umožnily udržovat naši životní úroveň uhlíkově neutrálním způsobem. To znamená, že ceny uhlíku budou muset značně vzrůst, aby přiměly lidi změnit své chování. Další (nebo možná doplňkovou) možností je značně zpřísnit regulatorní právní prostředí. Vím, že „eko-diktatura“ je ošklivé slovo. Možná si ale budeme muset položit otázku, zda a do jaké míry můžeme být ochotni přijmout nějaký druh eko-diktatury (ve formě regulačního zákona), abychom se posunuli směrem ke klimatické neutralitě.“

Článek najdete v publiaci Deutsche Bank v angličtině zde: What we must do to rebuild.

V českém překladu je článek zde.