Varování před hrozbou rozpadu elektrizační soustavy ČR
Otevřený dopis ministru životního prostředí ČR Richardu Brabcovi
Pokud by byly letos v létě aplikovány emisní limity, kterými v případě rtuti (Hg) Česká republika ještě zpřísnila normy stanovené Evropskou unií, tak by musela okamžitě ukončit činnost tak velká kapacita výroby elektřiny z uhlí, že by to ohrozilo celkovou stabilitu elektrizační soustavy České republiky.
Je faktem, že do konce roku 2021 také kvůli přísným ekologickým normám a fyzickému zastarání skončí, nebo bude zásadně omezena výroba elektřiny u řady uhelných elektráren a z důvodů vysokých cen emisních povolenek se také omezuje výroba u mnoha uhelných tepláren s celkovou kapacitou 2600 MW. Zásadně se tak omezuje výroba elektřiny na export z ČR z emisních zdrojů
a skončí tak dlouholetá debata o etičnosti tohoto vývozu.
Vedle toho však vznikl zásadní problém a ohrožení mnoha dalších uhelných zdrojů z důvodů přijetí ještě přísnějších parametrů pro vypouštění emisí škodlivých látek, než nám nařizuje legislativa EU. Velké elektrárny, tzv. Large Combustion Plants (LCP), budou muset od srpna letošního roku splňovat přísné emisní limity BREF na koncentrace rtuti (Hg), oxidů dusíku (NOx), oxidů síry (SOx) a tuhých znečišťujících látek (TZL). Způsob vyhodnocování metodou kontinuálního měření, spolu
s nastavenými limity zejména na rtuť fakticky neexistující technologií, jak tuto látku účinně zachytávat, způsobují stav, kdy tyto limity nebudou schopny splňovat nejen za obrovské sumy ekologizované, ale dokonce ani nové elektrárny!
Dopad politiky Ministerstva životního prostředí ČR, jež ještě zpřísnila limity EU, znamená, že požadované limity bude splňovat jen naprosté minimum uhelných zdrojů. Všechny dotčené uhelné zdroje musí požádat o výjimku, jinak by musely fakticky ukončit výrobu. Pomineme-li všechny zdroje, které o výjimku nežádají a skončí tak jako tak (s celkovým výkonem 2600 MW – viz. výše), jedná se
o skupinu zdrojů nesplňující požadované parametry v součtovém instalovaném výkonu 5142 MW!
Dnes je tedy riziko odstavení z provozu celkem 2600 + 5142 = 7742 MWe! Všechny tyto ohrožené zdroje v součtovém výkonu 5 142 MW požadují několikaletou výjimku z požadovaných emisních limitů, aby získaly čas na zajištění finančních prostředků a nalezení nových, komerčně využitelných technologií, které by v příštích letech splnění limitů umožnily.
Uhelné elektrárny dnes tvoří spolu s jadernými elektrárnami Dukovany a Temelín páteř výrobního mixu ČR a zásadně napomáhají nejen k pokrytí roční bilance elektřiny, ale kryjí i zimní sezonní nárůsty ve spotřebě a zejména poskytují služby výkonové rovnováhy – tzn. podpůrné služby. Jsou proto zcela nezastupitelné.
Riziko jejich vyřazení z výrobního mixu z důvodů jiné metodiky měření emisí Hg a NOx, než je používána v jiných zemích včetně Německa, vedly naši platformu k vytvoření modelu, který vyhodnotil dopady na další dostupnost elektřiny v ČR. Jako realisté jsme ve scénářích počítali s fakticky dostupným – tedy zbývajícím palivovým mixem ČR v případě odstavení celkem 7742 MW uhelného výkonu a minimálních možností dovozu elektřiny v zimních měsících. V kontextu našich předchozích stanovisek považujeme také možnost náhrady jakýchkoli těchto výkonů již na počátku roku 2022 pomocí obnovitelných zdrojů energie (OZE) za zhola nemožnou jak z ekonomických, tak technických i klimatických důvodů. Moře na offshore větrné elektrárny prostě nemáme, pro vnitrozemské VTE je velmi málo prostoru a sluneční svit je mnohem omezenější než např. ve Španělsku a Itálii.
Výsledek modelu, který vychází z faktických dat spotřeby měsíce ledna 2020, aplikovaný na situaci v lednu 2022 po odstavení výkonu je naprosto alarmující! V případě nepovolení výjimek a zároveň konce všech předpokládaných zdrojů se jedná v měsíci lednu o obří deficit každý pracovní den až do výše 2280 MWe (tj. 18 % instalované výkonu). V případě výpadku (nebo nutného provozního odstavení) bloku JETE, které je zcela běžné, jde už o deficit také o víkendových dnech, a to až do výše 3400 MWe (27 % instalovaného výkonu).
Domníváme se proto, že výjimky je nutno udělit v této fázi všem žadatelům, jinak hrozí ČR opravdu neřešitelné problémy s nedostatkem elektřiny a nutností odstavovat významné průmyslové podniky.
Obrázek č. 1
Očekávaná situace v lednu 2022 po odstavení všech zastaralých el. provozů, odstavení turbín v teplárenství a neudělení výjimek z emisních limitů na Hg a NOx u velkých uhelných elektráren.
Obrázek č. 2
Očekávaná situace v lednu 2022 po odstavení všech zastaralých el. provozů, odstavení turbín v teplárenství a neudělení výjimek z emisních limitů na Hg a NOx u velkých el. a při vyřazení z provozu jednoho boku JETE.
Důvody pro udělení výjimek pro všechny zdroje jsou následující:
Bez jejich udělení hrozí vážné problémy elektrizační soustavy ČR se všemi souvisejícími dopady na stabilitu a bezpečnost ČR, a to nejen energetickou.
Nové emisní limity byly schváleny v roce 2017, tedy uprostřed investičního cyklu posledních ekologických projektů – pro většinu zdrojů nebylo možné na zpřísnění limitů zareagovat (platnost původní směrnice od roku 2020, platnost BREF/BAT od roku 2021).
Všechny zdroje, které žádají o výjimku, realizovaly investice dohromady za desítky miliard korun
a dosáhly snížení emisí o několik desítek procent (jde o největší vlnu ekologizace od 90. let). K žádosti o výjimku provozovatelé přikládají rozptylové studie. Výjimku nelze vnímat jako obcházení pravidel, když jde formálně o totéž jako národní přechodový plán ekologizace – je to ekologizační program, jehož cílem není ukončit výrobu, ale nasměrovat provozovatele k investicím, což se stalo. Institut výjimky vznikl přesně kvůli situacím jako v ČR, kdy energetika ještě není schopná transformace na bezemisní, potřebuje čas, investice a odpovídající technologie. Uhelné elektrárny a teplárny mají v rámci regionů stále nezastupitelnou úlohu kvůli stabilizaci a regulaci sítě.
Samostatnou kapitolou je otázka emisní rtuti, která je přirozeně obsažena v českém uhlí, pro ČR
i Evropu jde o novou záležitost, a to jak z hlediska měření, tak z hlediska eliminace. Všichni provozovatelé se od vyhlášení limitu v roce 2017 teprve učí kontinuální měření a zachytávání, jde
o velmi náročné projekty na úrovni aplikovaného výzkumu. Proto je u tohoto parametru plošná výjimka naprosto na místě.
Ze všech těchto důvodů vyzýváme ministra životního prostředí, aby časově omezené výjimky
z emisních limitů rtuti byly uděleny všem žadatelům na jimi požadované období. Pouze tímto způsobem lze zabránit kritickému nedostatku elektřiny již v nejbližší době a zároveň
v budoucnu dosáhnout snížení emisí Hg na požadované koncentrace a tím šetřit životního prostředí.
Think-tank Realisticka energetika a ekologie
www.realisticka.cz
7. dubna 2021
Na vědomí:
Předseda vlády České republiky Andrej Babiš
Ministr průmysl a obchodu ČR Karel Havlíček